Tak mi dovolte se s Vámi podělit o pár hezkých anamnéz. Snad vás dnes potěší.
K mým mnohočetným poraněním došlo, když jsem oral s malotraktorem. Noha v galoši mi sjela z pedálu a já jsem vypadl ze sedačky. Následně mne přejel malotraktor i pluh. Víte, pane doktore, největší bolest je, když vás pluh zvolna zaorává do brázdy.
Nad rybníkem jsme si udělali houpačku a z té jsme skákali do vody. Špatně jsem odhadl chvíli seskoku a místo do vody jsem vlétll šipkou do hromady štěrku na břehu.
Omlouuvám se nyní za československý jazyk vojína Československé lidové armády:
S vojakom N. sme sedeli na strážnej veži a strážili. Asi o šiestej prelietaval nad nami velký chrobák. Vojak N. za za ním natiahol s čiapkou v ruke a výkrikom: Chrúst! Chrúst! Vtom sa aj zvalil na zem a nariekal, že si vyklbil rameno, čo sa aj potvrdilo lekárskym vyšetrením.
Strohé a lakonické, leč výstižné:
Vcházeje do výběhu uklouzl jsem po hovně.
A nakonec příběh, o kterém jsme na oddělení se setřičkami dlouze diskutovali:
Úd jsem si poranil, když mi na ztopořený penis upadlo prkénko od toalety.
Tak hezký den. A pozor, nikdy nevíte, kde číhá nebezpečí.